Budeme mít Terezku

středa 5. leden 2011 12:45

zdroj:internet

Neradujte se předčasně, na mateřskou se ještě nechystám. Mé nadšení pramení z těhotenství někoho jiného. Můj přítel by vám řekl, že je to velké štěstí, protože tak možná na chvíli ukojím své mateřské pudy. Přísahala jsem totiž své kamarádce Lucii, že budu tou nejlepší tetou na hlídání, která kdy existovala.

Děti jsem měla vždycky ráda, ale opačně se to až tak úplně říct nedá. Děti mají na mou přítomnost většinou jen dvě reakce. Jak jsem vypozorovala, záleží především na jejich věku. Pokud se jedná o kojence a dejme tomu děti maximálně do jednoho roku, je to ještě dobré, protože když si je chci pochovat, skončí to většinou tím, že usilovně hledají svačinu v mém výstřihu. Takové sbližování musím velmi rychle utnout slovy: „Tady se žádný dlabanec nechystá.“ V případě starších dětí je to o něco horší. Většinou ještě ani nestačím promluvit a ozve se ohlušující řev. Protože se ale jen tak nevzdávám, volím ověřenou metodu, která je ovšem použitelná pouze u dětí ženského pohlaví. Na návštěvu přijíždím vždy v lodičkách na jehlovém podpatku, které si ode mne holčičky chtějí okamžitě půjčit a kabelkou plnou líčidel, která na sebe zbytek odpoledne patláme. Když jsem se naposledy vracela z hlídání malé Moničky, vítal mě přítel ve dveřích větou: „Dneska jsi to s tím líčením nějak přehnala, ne?“ O mojí nové vizážistce jsem taktně pomlčela, přece jen je jí teprve pět a celou kariéru má před sebou.

 

Když jsem se dozvěděla, že moji dva báječní kolegové mají nejen skvělé manželství, ale brzy se jejich rodinka rozroste o miminko, netušila jsem, že mě to tolik sebere. Nad vlastním mateřstvím se snažím příliš nepřemýšlet. Vždy jsem měla pocit, že je ještě tolik věcí, které bych chtěla stihnout a hlavně udělat. Že nic není připravené pro založení rodiny tak, jak bych si představovala. Že mám ještě spoustu času. Najednou jsem seděla na židli a nemohla odtrhnout oči od první fotografie "naší" Terezky. Chtělo se mi zakřičet „Já chci taky!“ Zdánlivě obyčejná, černobílá fotografie z ultrazvuku, pobláznila mé hormony jako nic předtím.

 

Je mi dvacetsedm let. Na mateřství brzy nebo pozdě? Těžko říct... Bývala jsem jednou z těch, které při chování miminka žádají do druhé ruky o manuál. Nechtěla jsem se vdávat, netoužila po rodině. Možná je to přirozený vývoj. Dnes všechno vidím jinak. Kolegové se mi smějí, že mám pro Terezku doma nachystanou dětskou židličku a ona se ještě ani nenarodila. O víkendu jsem šla místo pro nové lodičky do obchodu s dětským oblečením, kde jsem utratila doslova majlant. Přepadla mě dětskománie, proti které se nedokážu bránit a možná ani nechci. Ze srandy říkám, že až bude mít Lucka porodní bolesti, tak já určitě taky.

 

Možná, až bude Terezka jednou velká, shovívavě si přečte i nějaký můj článek na blogu. Tak tedy symbolický vzkaz do daleké budoucnosti: Těšila jsem se na tebe jako na vlastní a jsem šťastná, že ti budu na blízku od prvního dne tvého narození, doufejme až po dospělost.

 

Těším se na tebe... Tvoje teta.

Monika Petráková

MilanProč lidé uzavírají sňatky?15:576.1.2011 15:57:56
Dana HorákováPřemýšlet12:256.1.2011 12:25:05
josef hejnaJaká vy se dočtete v diskusi moudra...10:526.1.2011 10:52:19
Lída V.Děti jsou šťastné,23:135.1.2011 23:13:50
pavel ch.Vy teď necítíte potřebu se vdát,21:265.1.2011 21:26:14
Monika PetrákováDíky moc za vaše názory20:015.1.2011 20:01:05
DalimilNerozhodná slečno,19:285.1.2011 19:28:21
MilanKdysi hodně dávno,15:045.1.2011 15:04:11
monika.mMilá Mončo14:405.1.2011 14:40:53
SvatavaMilá Moniko,13:075.1.2011 13:07:26

Počet příspěvků: 12, poslední 12.1.2011 2:01:14 Zobrazuji posledních 12 příspěvků.

Monika Petráková

Monika Petráková

O životě, o tom co znamená a co přináší, o vztazích a věcech, které s sebou vztahy přinášejí. To vše z pohledu ženy na prahu třicítky. No a snad při tom budu schopná i trochu nadhledu a nadsázky.

Spisovatelka, která došla životní zkušeností k názoru, že o některé zkušenosti je lepší se podělit s ostatními a vypsat se z nich, než se trápit pocitem, že je v nich sama. Jsme v tom všechny; a proto píšu o svých pocitech, myšlenkách a prožitcích, abych dala jiným šanci vyhnout se chybám, které mne samotnou potkaly. A naopak podělit se o to pozitivní.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.