První let aneb bez nožíku necestuji

neděle 15. květen 2011 17:52

zdroj:internet

Dnes už je skoro běžné, že děti od malinka cestují. Patří k tomu i využití letadla jako dopravního prostředku. Já sama letadlo využila k přepravě poprvé, když mi bylo skoro devatenáct. Tuším, že se jednalo o let do Paříže nebo Tuniska, už si přesně nevzpomínám. Netušila jsem, že je ještě v dnešní době možné, aby někdo letěl poprvé v životě, když je mu skoro pětadvacet. Ovšem jak jsem zjistila, možné je úplně všechno.

Ráda bych se s Vámi podělila o zážitek, kterým mne obohatil kamarád asi před třemi lety, když jsme spolu cestovali na dovolenou. Byla jsem předem informována, že ještě nikdy nikam neletěl, jen jsem si neuměla dost dobře představit, co vše se může z tohoto důvodu stát...

 

Pro toto vyprávění je velmi podstatná informace, že jsme neletěli z Prahy, ale z Norimberka. Tedy ze země, kde se hovoří jiným jazykem. Můj kamarád, říkejme mu třeba Lukáš (kdybych ho jmenovala, nejspíš by mi po uveřejnění tohoto článku hrozilo, že mě do týdne najdou podřezanou někde ve stoce), hovoří pouze česky. Nepovažovala jsem to za problém, protože já se celkem obstojně anglicky domluvím.

 

Před naší cestou jsem mu dala základní informace ohledně zavazadla. Že zavazadlo k odbavení může vážit pouze do 20 kg, a v příručním zavazadle nemá mít sebou žádné jídlo, pití a nebezpečné předměty. Ještě jsem si z něho dělala legraci, že by mohl pro jednou nechat doma svoji krásnou mačetu a výbušniny pro jistotu výjimečně také nebrat.

 

Měla jsem tušit, že jeho první let zřejmě nebude úplně bezproblémový, protože mi asi den před cestou začal pokládat otázky jako jestli si sebou může do kufru přibalit nafukovací kajak s pádly, která jsou skládací, čímž myslel, že mě uklidní. Na podobné otázky jsem odpovídala ve smyslu, že mu snad už není pět a bez nafukovacích hraček týden přežije. Po tomto telefonátu jsem mírně znejistěla a do svého kufru přibalila malou, plastovou kačenku. Člověk nikdy neví... třeba se bez ní nevykoupe.

 

Na letiště jsme dorazili celkem bez problémů a blížili se k odbavení. Klid trval do okamžiku, než letištní personál zvážil Lukášovo zavazadlo. Vážilo přes 24 kilogramů. Nevěřícně jsem se na něj podívala a rovnou ho se značnou nervozitou v hlase podrobila výslechu, jestli má sakra sebou ten kajak, nebo proč má kufr tak strašně těžký. Vyděšeně se na mě podíval a říká: „Já ho vážil! Vážně měl dvacet kilo, když jsem jel z domova! To ta dvoulitrovka coly, co jsem si koupil po cestě a dal ji do kufru! Proto mám nadváhu!“ Nemělo smysl s ním diskutovat o tom, že dva litry coca coly jen stěží váží 4 kila. Celou věc jsem u odbavení vyřešila, část věcí jsme přebalili ke mně a mohli pokračovat ke kontrole, kde přišlo to nejlepší.

 

Byla jsem už trochu rozhozená z incidentu u zavazadel, a tak jsem jen bezmyšlenkovitě prošla kontrolou na detektor kovu, zkontrolovali mi příruční zavazadlo a už už jsem odcházela, když za sebou slyším zoufalý hlas Lukáše, jak se něco snaží vysvětlit kontrolorce. Ona se na něho nevěřícně dívala a stále dokola opakovala: „Děláte si legraci??“ Lukáš jen zoufale rozhazoval rukama... Vrátila jsem se tedy zpět a zjistila, že si Lukáš vzal sebou do letadla kapesní nožík. Musela jsem použít značné množství diplomacie, abych ho uchránila nepříjemné osobní prohlídce. Moje snaha vysvětlit mu, že nebezpečnými předměty jsem samozřejmě myslela i kapesní nožíky a podobné věci, evidentně selhala.

 

Vůbec nechápal proč je taková potřebná věc zakázaná. Co kdyby si chtěl během letu, který trval sotva dvě hodiny, něco otevřít nebo uříznout? „No... uříznout si můžeš třeba i nohu, ale prosím tě, až se vrátíme. Připrav se, že ti na zpáteční cestě prošacuju i trenýrky!“

 

Zpáteční let proběhl kupodivu bez problémů, ale na jeho první cestu letadlem nikdy nezapomeneme.

Ani on...ani já...! :-)

 

 

 

 

Monika Petráková

PuJJdWHPsObwzMlpgqwdXtoNUh11:3925.6.2011 11:39:12
NULIS tím nožíkem11:2117.5.2011 11:21:14
josef hejnaVěřte, nevěřte,09:2417.5.2011 9:24:29
janvarguličStaré babky..07:3616.5.2011 7:36:56
Jarka JarvisJo jo, Moniko,20:3315.5.2011 20:33:55
VlastimilJPřed šesti lety19:5815.5.2011 19:58:07
la.mi(Michaela)Hezký příběh18:3115.5.2011 18:31:57

Počet příspěvků: 8, poslední 25.6.2011 11:39:12 Zobrazuji posledních 8 příspěvků.

Monika Petráková

Monika Petráková

O životě, o tom co znamená a co přináší, o vztazích a věcech, které s sebou vztahy přinášejí. To vše z pohledu ženy na prahu třicítky. No a snad při tom budu schopná i trochu nadhledu a nadsázky.

Spisovatelka, která došla životní zkušeností k názoru, že o některé zkušenosti je lepší se podělit s ostatními a vypsat se z nich, než se trápit pocitem, že je v nich sama. Jsme v tom všechny; a proto píšu o svých pocitech, myšlenkách a prožitcích, abych dala jiným šanci vyhnout se chybám, které mne samotnou potkaly. A naopak podělit se o to pozitivní.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.